Dneska seženete nepřeberné množství vylepšováků a zaručených pomůcek, aby vaše dítě bylo nejšťastnější pod sluncem. Některé věci ale také dost usnadní život vám jako matkám. A jak se říká, spokojení matka se rovná spokojené dítě.
Přiznám se, že jsem nepořizovala moc věcí dopředu, kromě těch nutných. Hodně věcí jsem podědila po sestře, protože ta už má krásné dvě dcery. Ale takové ty věci jako nosítko, odsávačka, novorozenecká váha apod. jsem nechávala, že uvidíme, jak to bude potřeba.
Nosítko je zázrak
Honza ještě v porodnici docela spal a byl víceméně spokojený. Začali mě teda trochu strašit, že nepřibírá a že ho musí dokrmovat. Když jsem šla z porodnice, bylo mi doporučeno pořídit kojeneckou váhu. Ta se dá naštěstí půjčit na hodně místech a nestojí to ani moc peněz. Já si jí nakonec půjčila od kamarádky. Myslím ale, že člověk ještě víc vystresuje, jaké hodnoty při tom vážení vidí. Naštěstí naše pediatrička mi řekla, ať to hodím za hlavu a jsem v klidu. A Honza dál přibíral úplně v pohodě.
Nicméně po příjezdu domů to už nebylo úplně klidné miminko, hodně plakal, měl problémy se zažíváním a já jsem byla hodně vyčerpaná. Nechtěl moc spát, vždycky třeba na půl hodinu. Kamarádka mi doporučila, ať zkusím nosítko a zároveň mi přivezla svoje. A musím říct, že nosítko nám rozhodně vylepšilo život. Honzovi se to moc líbilo, hezky spinkal a já měla klid. Poctivě jsem nosila až do roka, kdy už byl dost velký a také začal sám chodit, takže nebylo potřeba. Chodili jsme takhle na procházky se psy a spokojení byli všichni.
Byla jsem ráda, že to nakonec bylo nosítko a ne šátek, toho jsem se trochu bála, že to budu blbě vázat atd. I když člověk pak má už grif.
Když se postaví, pořiďte učící věž!
Asi by vám hodně lidí rozporovalo, že je to jenom taková móda a zbytečná montessori pomůcka a bůh ví co. Ale jakmile se mimčo začne stavět a visí vám neustále na nohách, protože je frustrované, že nevidí, co děláte nahoře na kuchyňské lince, když se mu snažíte připravit oběd, učící věž rozhodně oceníte. Honza z ní byl nadšený. Stál, koukal, co dělám a byl naprosto spokojený. Měl teda takové období, že v ní cestoval po celé kuchyni, tak si jí jako rozhoupal a mě trochu jímala hrůza, že z toho spadne, ale jsou fakt bytelný.
Pak mě trošku děsilo, až se naučí do ní sám lézt a přisune si ji kam bude chtít a bude rabovat celou kuchyň, ale zatím se to nestalo. Naopak v ní už moc nechce být, když je frajer a umí sám chodit.
Dududu
Na dudlíky jsou různé názory, já sama jsem nebyla jeho zastáncem. Ale jak jsem psala, Honza byl opravdu hodně neklidný, potřeboval neustále utěšit a nemohl být pořád na prsu, protože to zas nebylo dobré pro jeho zažívání, a tak se dudlík stal naším pomocníkem. Nicméně jsem ráda, že jsme zůstali u toho, že ho má jen na spaní a doufám, že brzy i vůbec.
Ale ta slibovaná vychytávka. Pídila jsem se samozřejmě po tom, abychom používali dobrý dudlík, který mu případně nezničí zuby. Většina zubařů a dentálních hygienistů doporučuje MAM Perfect a oni dokonce vyrábějí takovou vychytávku jako je svítící dudlík. Velmi oceníte, když ho ve tmě lovíte v postýlce a dítě řve. :) Dokonce ho takhle občas zvládne najít i sám.
Samozřejmě je spousta věcí, které nám každý den pomáhají, a ještě jich asi spousta časem přibude. Ale tohle je za mě takový základ, o kterém někteří lidé váhají.
Comments